Prosinec 2013

Krásný nový rok!

31. prosince 2013 v 20:58 | Anjet |  Aktuality aneb když má adminka chuť psát
Zdravím přátelé.
Rok se s rokem sešel a jsem tu opět s "menším" souhrnem událostí letošních dní. Jelikož se už známe, tak o sobě víme, že to to moc stručné rozhodně nebude, ale budu se snažit. Vlastně jako vždy. Prošmejdila jsem archiv, už je tu podobný souhrn počtvrté. Letos to obohatím o koláže ze svých fotek. Užijte si to.


Samozřejmně Vám chci popřát co nejhezčí nový rok. Čeká nás 14, tak ať je alespoň tak podobný, nebo ještě lepší než tento. Mějte se fanfárově!


Šťastné a veselé

24. prosince 2013 v 11:47 | Anjet |  Aktuality aneb když má adminka chuť psát
Krásné a veselé Vánoce.
Omlouvám se, že nechodím na blog. Bohužel nàm před dvěma dny odešel noťas, takže žádná sláva. Navíc se mi smazalo všech 19 seriálů, které mám rozkoukaný a chtĕla jsem se na ně teď o prázdninách podívat. A to naštve.
Jak na tom celkově jsem, tak to nikdo neví. To, že je Štědrý den si moc nepřipouštím. Užívám si relativního klidu, učím se otázky na biologii, čtu povinnou četbu, koukàm na Love actually pohádky a mám se fajn. Akorát mi chybí ten internet a ty moje seriály...
Chtěla bych vám napsat události posledních dní, ale píšu z mobilu a solidně se to seká. Doufám, že do Silvestru všechno bude ok, protože pro Vás chystám něcco speciálního. Ale nebudem předbíhat.
Asi za dvĕ hodiny půjdeme slavit Vánoce k babičce, tam jsou ty svátky stejnĕ nejlepší. Pak Vánoce u nás a nakonec půlnoční. A je to.
Mějte se hezky a buďte na sebe hodní.
Anjet


PS: StarDance vyhráli Anička s Michalem. Mám z nich pořádnou radost. Jsou prostě boží. :)
Taky vám vadí, že není sníh?? :):)
Hezký den.

Fňukání na blogu

1. prosince 2013 v 22:45 | Anjet |  Aktuality aneb když má adminka chuť psát
No za chvíli už bude půl jedenácté a mně pomalu začíná pojímat hrůza. Zítra...bohužel, pondělí. A škola. Ústav. Co se týká toho, kolik toho na zítra umím, moc toho není. Ne že bych vyloženě nic nedělala, asi tak ten svůj standart na který jsem byla doposud zvyklá. Jenže zjišťuji, že už je to sakra málo. Jo to jsem si uvědomila brzo, že. No prakticky až poté, co jsem byla a koberečku u L. Mám tak dost tragický známky. Dokonce jsem klesla i tam, kam jsem v životě nechtěla padnout. Jo a mometálně o trojkách nemluvím. Prej tomu asi nevěnuji hodně času? Děláš si jako prdel? Zeptejte se doma, kolik času tomu věnuji. Dost. Ale asi ne pro všechny.
V posledním čase si často popláču nad tou hrůzou....A pak je mi na chvíli líp. Asi tak na hodnu, než si uvědomím, jak na to jsem, a jsem zase zpátky. A pak prej že pláč není řešení. Je, na chvíli.
Učila jsem se 7 otázek na ZSV. Celá psychologie a sociologie. Často tam narážím na slovo, které jse až podezřele často i v mém deníku. Suicide. Si můžete říkat, že jsem blázen, což asi sem, ale já už fakt nevím. Pořád na mě někdo tlačí s výběrem vysoké. Sakra já absolutně nevím, co si mám vybrat. Jsem si myslela, že na to za ty čtyři roky na gymplu přijdu, ale ouha,nic. Sama nedokáži objektivně posoudit, na co mám a na co ne. V tom je hodně velký problém. A taky jsem přehaně sebekritická. Znáte vola, který se hádá kvůli známce, jenom protože si myslí, že si ji nezaslouží. Dostala jsem za dva, ale výkon byl tak nejlíp za čtyři...no nenaštvalo by vás to.
Tak se s někým poraď. Jo fakt díky za radu. Zkoušela jsem to. A výsledek. Když vám řeknou, jo to máš blbý. Tak to jsou asi přátelé na nic, že.

Mám solidní pocit, že to mometálně nezvádám hlavně psychicky, protože se hroutím. Docela dost. A jak tak sleduji, tak všem z mého okolí je to jedno. Snad akorát doma, to občas někdy řešíme. Co já budu dělat v lednu, v dubnu, květnu?? Já fakt nevím. Už teď lituji, že jsem se k něčemu takovému dala. Jo ty bys to po tak dlouhé době vzdala? Jo někdy mám opravdu pocit, že jo.

Only reason! :* Nekopírovat!

Zamotala jsem se do solidního kruhu a bloudím a bloudím. Nevím, jsetli se z toho někdy dostanu. Když mám chvíli pocit, že jo, tak mě za chvíli život přesvědčí o opaku. Jsem hrozně naštvaná, protože až do doby, než jsem nastoupila do čtvrťáku, byl tento rok nějak moc dobrý. A to asi bude ten problém.


Já vím, že vás tohle absolutě nezajímá, protože jsem ..no co si budem nalhávat, prakticky cizí člověk. Pochybuji, že to bude číst někdo, kdo mě opravdu znát. I když kdo ví. Neprosím o radu, těch už mám plný zuby. Spíš o odvahu, optimismu, víru, naději a jistotu. Ani jedno skoro nemá a vážně to bez toho nejde.
Měla bych se vrátit do svých učících muk. Fakt při tom někdy trpím. Zítra mám prezentaci na dvanáctou otázku do biologie a zatím to moc nedávám. Takže klasika...jedeme až do rána. Jako každý všední den. Ze mě bude závislák na kafi. :D
Něco trochu jiného, alespoň na zpestření. Byla jsem v dívadle. Opět. V pátek na úžasném muzikálu Jesus Christ Superstar. Boží. Chci vám o tom napsat. (Tak jako o té zářijové Praze, že :D )
Byl biathlon. Díky bohu. Zvedlo mi na chvilku náladu.
Hezký první advent.
Mějte se dobře.
Anjet